Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historické zajímavosti

Římskokatolická farnost Kardašova Řečice:

(převzato z bývalých webových stránek farnosti)

Děkanský kostel Narození sv. Jana Křtitele

 Děkanský kostel Narození sv. Jana Křtitele v Kardašově Řečici

Celkový pohled na děkanský kostel Narození sv. Jana Křtitele

 

Přibližně v 11. století, kdy vznikla řečická osada, bylo již v teritoriu jihu Čech všeobecně rozšířeno křesťanství. V té době nepochybně v Řečici pracovala duchovní správa a lze tudíž předpokládat, že zde byl nějaký kostelík, v té době bezesporu dřevěný. Pozdější zděná budova církevního stánku je prakticky dnešní sakristií, o jejíž starobylosti svědčí především dva portály, z nichž jeden vede nyní do kobky pod věží a druhý z kobky do chrámové lodi. Na obou můžeme vidět stopy původního románského slohu. Oba se nacházely kdysi u sakristie, tedy původního řečického kostela a teprve při přestavbách byly přeneseny tam, kde jsou nyní. Současnou podobu dostala sakristie kolem roku 1340 za Ondřeje I. Zajímavostí sakristie jsou patky neboli konsoly, z nichž vybíhá klenba v sakristii. Jedna patka má podobu muže, druhá ženy. Mužem je patrně obnovitel původního řečického kostelíku Ondřej I. z Řečice, ženou jeho choť. Ostatní patky mají podoby šklebících se zlých duchů, jimž dal stavitel úmyslně nésti chrámovou klenbu, pod jejíž tíhou úpějí. Je to symbol vítězství křesťanství nad pohanstvím.

Důkladné přestavby se kostelík dočkal až za Oldřicha IV. z Hradce, tedy někdy kolem roku 1380. Presbytář a pravděpodobně i sakristie byly přestavěny ve slohu čisté gotiky, tedy do podoby, která se nám prakticky zachovala dodnes. Řečický chrám zůstával od 14. století v nedokončeném stavu. Teprve v 16. století byla provedena dostavba, která se však již nemohla porovnávat s architektonicky vznosným presbyteriem. Nebyla dokonce ani sklenuta, nesla pouze dřevěný strop. Rozkvět obce umožnil okolo roku 1610 realizovat nákladný podnik, a to zahájení výstavby nové zděné věže kostela. Stavba se protáhla až do roku 1620, tedy do doby, kdy již zuřila třicetiletá válka. Ta události v Řečici ovlivnila více než nepříznivě. V roce 1620 byl chrám stavovskými vojsky vyloupen. Krátce na to, pravděpodobně v roce 1621, vyhořela střední část Řečice, včetně kostela a fary. Požár zničil i zvony, které byly připraveny k instalaci na věži. Vypálený kostel byl upraven péčí jezuitů až roku 1626. Roku 1641 došlo k vymalování presbyteria náboženskými obrazy, „aby lid kostel raději navštěvoval“.

V 18. století měl kostel vesměs již barokní oltáře. Pro čelní oltář byl roku 1735 pořízen cenný obraz od vídeňského malíře A. Herzoga, který znázorňuje sv. Jana Křtitele, jehož jméno chrám nese. Roku 1733, tedy po zrušení jezuitského řádu, se stal patronem kostela tzv. studijní fond a správa objektu jako majetkové hodnoty přešla na politické úřady.

Dne 3. května 1814 kostel za velkého požáru Řečice znovu vyhořel. Škody dosáhly takového stupně, že se s jeho znovuobnovením vůbec nepočítalo. Zcela shořela věž, rozlily se staré zvony, shořela i střecha chrámu, přičemž se propadl strop a vyhořel i interiér kostela. Naštěstí se podařilo zachránit téměř celé vybavení. Kostel byl narychlo pobit doškovou střechou, aby nepršelo na klenbu, a postupně zde bylo znovu nainstalováno zachráněné zařízení. V tomto stavu zůstal až do roku 1816, kdy byly zahájeny opravné práce. Loď byla znovu zaklenuta a také věži se dostalo dnešní cibulovité podoby s výškou 38 metrů. Na věži byl původně pouze velký zvon Jan. Oba menší zvony, Marie a Anna, byly pořízeny nákladem studijního fondu teprve v roce 1826. Mimo těchto zvonů byl ve zvonici ještě tzv. umíráček.

Velmi zajímavou historii mají věžní hodiny, které obec koupila v roce 1824 za 246 zl. vídeňských z Jindřichova Hradce. Výzkumem dr. V. Rosického bylo zjištěno, že tyto hodiny jsou unikátní památkou, neboť je zhotovil bez jakýchkoliv pochybností pražský hodinář mistr Hanuš. Zprvu šlo bezesporu o vřetenové hodiny, které byly r. 1802 přepracovány na kyvadlové.

Celkově lze k řečickému kostelu konstatovat, že patří mezi historické skvosty širokého okolí a lze jen s potěšením kvitovat, že nákladné opravy prováděné na jeho venkovním i vnitřním vzhledu v posledních letech uchovají toto dílo i pro další generace.

 

 Sv. Jan Křtitel

 Sv. Jan Křtitel, patron Římskokatolické farnosti Kardašova Řečice
 (obraz z hlavního oltáře děkanského kostela)

 

Zajímáte-li se více o historii, prohlédněte si fotokopie z unikátní publikace „Soupis památek historických a uměleckých v Království českém“, týkající se děkanského kostela Narození sv. Jana Křtitele.