Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOST ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ

25. 3. 2015

zvestovani_pane.png

Zvěstování radosti

            Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Dnes sla­víme jeden z největ­ších mariánských svátků, slavnost Zvěstování Páně. Připomínáme si ve­liký den, kdy se slovo Boží stalo tělem. Devět měsíců před svátkem Naro­zení Páně si připomínáme rozhodující okamžik lidských dějin: Bůh chce vstoupit do lidských osudů, chce dát lidstvu svého Syna, který by je vy­koupil.

            Moji milí, prostřednicí a nástrojem tohoto vstupu Boha do lidských osudů – tím mostem mezi nebem a zemí – se má stát nazaretská dívka Maria. Byla uctivě dotázána Božím poslem, archandělem Gabrielem, zda je ochotna vzít na sebe toto poslání. Na štěstí pro lidstvo, na štěstí pro všechno stvoření Panna Maria přijímá. Vyslovila své FIAT – staniž se mi podle slova tvého, vyslovila to nejstatečnější slovo lidských dějin. Maria se považuje za služebnici Páně, a proto je ochotná stát se Matkou Božího Syna – stát se Matkou lidstva, vykoupeného Synem Ježíšem Kristem, stát se po Evě druhou pramátí lidstva.

            Bratři a sestry, kdykoliv se modlíme tu překrásnou modlitbu „Anděl Páně“, připomínáme si dvě radostné skutečnosti: že se člověk podílí na osudech světa a lidstva, a že Bůh přichází na náš svět, vstupuje do lid­ských dějin, do lidských osudů, aby pomáhal, zachraňoval a aby nás vy­koupil a navěky spasil.

            Moji drazí, takhle to platí stále. I dnes, i s námi. Bůh činí člověka svým partnerem, když se ovšem člověk pro Boha svobodně rozhodne. Ale Bůh nikoho nenutí, Bůh nikomu neporoučí. Boží oslovení je nabídka, svo­bodný dialog. Božím poslem – andělem – pro každého z nás je hlas na­šeho svědomí. A jaká má být naše odpověď Bohu? Naší odpovědí by mělo být rozhodnutí, jak jsme to četli v listu Židům: „Tady, jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli!“

            Bratři a sestry, naše poslušnost Božímu hlasu, naše svědomí, pak umožňuje Boží lásce, aby v našem životě působila divy. Poslušnost hlasu svědomí působí, že žijeme a jednáme jako křesťané. Každý den se mod­líme „buď vůle tvá“. Ale uvažujeme kdy vůbec, jaká je vůle Boží s námi? A právě dnešní svátek nám může být velikou příležitostí k těmto úvahám, k vyřčení nejstatečnějšího slova našeho života: Bože, i v mém životě buď vůle tvá na prvním místě.

            Moji milí, od události dnešního svátku, andělského zvěstování Panně Marii, uplynula už dvě tisíciletí. A my se můžeme ptát: Je to mnoho? Je proto křesťanství už zastaralé, vyžilé? Nebo je to v mírách Bo­žího vesmíru naopak velmi málo, takže jsme jako lidstvo teprve v začát­cích, v tápavém dětství křesťanství? A jaké místo zaujímá toto Zvěstování Božího příchodu v našem osobním životě?

            Bratři a sestry, lid Izraele vyhlížel příchod Mesiáše vytrvale po dlouhá staletí. A když přišel, oni ho neuznali, nepřijali. Neodpovídal jejich představám, do kterých zdegenerovala jejich víra. My, křesťané dnešních dob, se tomuto starozákonnímu lidu podobáme mnohem víc, než si uvě­domujeme. Jsme také plni staletých návyků a zlozvyků, plni pochyb a únavy, plni skepse a pověr – zrovna jako ti, mezi kterými žila dívka Maria.

Moji drazí, zvěstování Boží nabídky nepřišlo tenkrát veřejně, za hlaholu trub a rohů, v branách chrámových. Ve skrytu, v soukromí, jako osobní tajemství mezi Marií a Bohem, přichází nabídka, dotaz, zda je ochotna dát svůj život k dispozici při vykoupení lidstva. A Maria souhlasí s takovou radostí, že se o tu radost spěchá podělit, předat ji dál.

            Přátelé Boží, s námi – dnešními lidmi – jedná Bůh i dnes podobně jako s Marií. K nám přichází už Kristus. Ke každému z nás přichází také osobně. Nepřijde jen až v hodinu smrti jako soudce, ale přichází stále, uprostřed kypění a kolísání našeho života. Jen si to uvědomovat, jen ho přijímat do svého života – pak s ním přichází veliká radost k nám, jako přišla při zvěstování k Marii. Kéž je pro každého z nás dnešní svátek zvěstováním veliké radosti, že Boží Syn přichází i k nám, že Pán je s námi a my jsme s ním, a budeme s ním od tohoto času až na věky věků. Ó Ma­ria, beze hříchů počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme! Amen.