Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOST SV. CYRILA A METODĚJE, slovanských věrozvěstů, patronů Evropy, hlavních patronů Velké Moravy

5. 7. 2015

Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme svátek našich slovanských věrozvěstů, svatých soluňských bratří Konstantina-Cyrila, mnicha a svatého Metoděje biskupa – patronů Evropy a hlavních patronů Velké Moravy. V tento slavný den si můžeme uvědomit, jak živá je pro nás památka a tradice těchto světců. Dnešní den prožíváme s pocity radosti, vděčnosti, naše hořící srdce jsou rozechvělá a jaksi svátečně naladěná. Atmosféra této slavnosti skrývá v sobě jakýsi tajemný náboj štěstí, nebojím se říci – předchuť nebe.

            Moji milí, dnešní svátek je pro nás příležitostí ohlédnout se zpět, ale také hledět dopředu – do budoucnosti. S nadějí se díváme do třetího tisíciletí, které přijímáme jako Boží dar. A mně se v tuto chvíli vybavuje biblická scéna ze Starého zákona, kdy Izraelité obsadili pod vedením Jozua zaslíbenou zemi. Prožívají historický zlom. Skončilo jejich putování a boje, a má začít pokojný život ve vlastní zemi. A tu celému shromáždě­nému národu Jozue předkládá velkou volbu: „Chcete sloužit pohanským bůžkům, tak jak jste to dělali kdysi, než si vás Bůh vyvolil nebo jako to dělají mnozí domorodci tady kolem vás – či budete sloužit Bohu Hospo­dinu, který vám dal tuto zemi? Ale nejprve se ohlédněte zpět a připomeňte si, co pro vás Hospodin vykonal. Vyvolil si vašeho praotce Abraháma a přivedl ho do této země. Udělal z vás veliký národ. Když jste se dostali do otroctví v Egyptě, poslal Mojžíše a vyvedl vás s velikými divy a zá­zraky na svobodu. Živil a chránil vás na poušti a daroval vám tuto zemi. Mějte tedy před očima jeho veliké skutky, a rozhodněte se znovu důsledně od­stranit ze svého života všechny falešné bůžky. Ten, kdo vás vedl a chrá­nil, vám požehná i v nové zemi, když mu budete věrní.“

            Bratři a sestry, a nakonec Jozue dodává: „Vy se rozhodněte. Já a můj dům však budeme sloužit Hospodinu!“ Podobně myslím, že dnes musíme vidět i my ty veliké skutky, které Bůh vykonal v našich dějinách. On, který dal kdysi našim předkům tuto krásnou zemi, jim také poslal ve­liké muže ze Soluně – svaté bratry Cyrila a Metoděje – jako hlasatele evangelia. Aby poznali Boží lásku a žili v naději.

            Moji drazí, nebyl to lehký úkol. Svatý Konstantin-Cyril umírá v Římě, kam se musel jít hájit z obvinění. Svatý Metoděj se dostává na čas i do vězení. Generace jejich žáků je vyhnána. Později kníže Václav, když prosazuje křesťanské zásady do veřejného života, je zavražděn. Pražský biskup Vojtěch, když bojuje proti prodávání otroků v Praze, kde se tehdy vytvořilo ohromné centrum tohoto nekřesťanského obchodu s lidmi, musí odejít do misií.

            Bratři a sestry, mnoho odporu najdeme v našich dějinách. A přece Bůh tento národ nikdy neopustil a ukazoval vítězství trpělivé lásky. My dnes s kajícností se díváme do naší minulosti a s pokorou přiznáváme své viny. Musíme však také vidět nesčetné osobnosti našich dějin dávných i nedávných, které vydávaly svědectví Kristu jak životem, tak často i smrtí. Byli to jak katolíci, tak i křesťané jiných vyznání. Byli to jak vzdělanci, mocní a známí, tak i prostí lidé, o nichž dějiny vůbec nepíší. I ti nás zava­zují k odvážnému a moudrému rozhodnutí. Jsou mezi nimi lidé z dob sta­rých, ale i naši současníci. Ti, kteří se nehrbili a nekřivili pod vládami to­talit, i když museli trpět či byli považováni za hlupáky. Ti, kteří si i dnes, když se ze svobody mnohým zatočila hlava, dovedou uchovat vnitřní svo­bodu a jasnou orientaci. Nebo lidé, kteří v poslední době udělali mnoho pro uzdravení historické paměti národa, nápravu křivd a vzájemné smíření. Buď za ně Pán pochválen! A každému z nich upřímné Pán Bůh zaplať!

            Moji milí, v třetím tisíciletí, které dostáváme jako Izraelité zaslíbe­nou zemi, jako nesmírný nezasloužený dar, vidím prostor pro novou volbu. Po těch bohatých zkušenostech vidíme, že je moudré si zvolit Krista a jeho zákon lásky, který je nositelem naděje a pokoje. Ale správné je jen takové rozhodnutí, které nekulhá na dvě strany. Není možné mít na prvním místě Krista i modly. A také k nám dnes volá Jozue: Odstraňte falešné hodnoty a služte Hospodinu! Jestli se vám Hospodin nelíbí, tak si volte ty falešné hodnoty. Ale já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.

            Bratři a sestry, volit Krista však znamená mu opravdu věřit. Odmít­nout lež, zlobu a nenávist, spolehnout na sílu pravdy a lásky. Ale také do­cela konkrétně například umět slavit neděli a odmítnout nedělní práci – i nedělní nákupy, kterými nutíme k nedělní práci zaměstnance obchodů. Chránit rodinu a manželskou věrnost. Mít široké srdce a přijímat všechny počaté děti. Nežít pro sebe a dát své schopnosti i čas do služby církve i věcí veřejných. Aby společnost byla více rodinou se vztahy lásky, ohledu­plnosti a pozornosti k slabším.

Moji drazí, dnes je pravý čas pro rozhodnutí a pro novou volbu. My, kteří jsme poznali Boha a uvěřili jsme v jeho lásku; my, kteří jsme přijali Ježíše Krista jako Spasitele a pramen naděje pro sebe i pro svět; my, kteří jsme zakusili zhoubné důsledky zloby a beznadějnost světa bez Boha; my, kteří pokorně vyznáváme slabosti a viny své i minulých generací – ve věrnosti víře našich předků, zvláště našich slovanských věrozvěstů svatých Cyrila a Metoděje a ve společenství s těmi, kteří už dosáhli ne­beské slávy si nyní každý z nás upřímně a s pokorou sám sobě v duchu odpovězme: Věřím, že na základě, kterým je Kristus, se dá i v třetím tisí­ciletí budovat šťastná společnost Božího království pravdy, spravedlnosti a lásky? — Jsme ochotní s Boží pomocí žít podle evangelia tak, abychom osobně při­spěli k ozdravění společnosti a růstu Božího království? — Chci žít ve svobodě Božích dětí a zříkám se proto Satana i hříchu, a všeho co k němu láká, co působí, a čím se pyšní, i kdyby to bylo spojeno s nevýhodami, posměchem či utrpením? — Věřím v Boha, všemohoucího Otce, i jeho Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který nás vykoupil svou smrtí, dal nám naději svým vzkříšením, připravil pro nás místo v nebeském království, kde nás očekává? — Věřím v Ducha svatého, který nás očišťuje a posvě­cuje, vytváří z nás Boží lid Kristovy církve a je zárukou vzkříšení mrtvých a věčného života?

            Přátelé Boží, Bůh, který slyší toto naše tiché vyznání, kéž je přijme, dá nám sílu k jeho uskutečňování a skrze nás duchovně obnovuje náš ná­rod. Vždyť přece jeden každý z nás je povolán k tomu, aby získal láskou Kristu ty, kteří jsou nám jakkoli svěřeni. Tak jak nás tomu učí svým pří­kladem svatí bratři Cyril a Metoděj. Laskavými, milými, vlídnými slovy, v lásce a trpělivosti, abychom jim otevřeli cesty k víře v Krista, neboť „ne­zhyne rod, jenž věřit neustane – dědictví otců zachovej nám, Pane!“ Svatý Cyrile a Metoději, orodujte za nás! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.