Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE (cykl B)

31. 5. 2015

Dílo Nejsvětější Trojice v liturgii

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Na dnešní slavnost Nejsvě­tější Trojice nám církev svatá předkládá závěr evangelia svatého Matouše. Kristus Pán před tím, než vstoupil do nebeské slávy, dává svým apoštolům veliké poslání – získat všechny národy, zvěstovat jim radostnou zvěst a pak právě ve jménu Nejsvětější Trojice je křtít. Skutkové apoštolští nám o prvních křesťanech říkají, že setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách. Utvrzovali se tedy ve víře a oslavovali Boha, vyprošovali si jeho požehnání. Církev nás učí, že po­svátná liturgie je zdrojem a vrcholem našeho křesťanského života. Mů­žeme říci, že liturgie je dílem celé Nejsvětější Trojice.

            Moji milí, zdrojem i cílem liturgie je nebeský Otec. On nám dává své požehnání. A nakonec požehnáním je celé jeho dílo od začátku až do konce světa. Boží požehnání se plně zjevuje i v posvátné liturgii. Otec je zdrojem a cílem požehnání v díle stvoření i naší spásy – proto se mu kla­níme a oslavujeme ho. On nás zahrnuje požehnáním ve svém Synu Ježíši Kristu, který se pro nás stal člověkem. Kristus za nás zemřel i vstal z mrtvých a skrze něho dává nebeský Otec do našich srdcí všechny dary Ducha Svatého

            Bratři a sestry, Kristus Pán, který sedí po pravici Otce, vylévá Du­cha svatého do svého tajemného těla – do Církve svaté. On působí nyní ve svatých svátostech, které ustanovil a které svěřil své církvi, aby jimi slou­žila lidem. Tím stále udílí svou milost, neboť svátosti jsou – jak zajisté všichni dobře víme – Ježíšem Kristem ustanovená viditelná účinná zna­mení neviditelné Boží milosti.

            Moji drazí, Pán Ježíš v liturgii církve uskutečňuje hlavně veliko­noční tajemství. Právě toto velikonoční tajemství svého utrpení, smrti na kříži, zmrtvýchvstání i nanebevstoupení už během svého pozemského ži­vota předjímal svým učením i svými skutky a ohlašoval je. Sesláním Du­cha svatého uděluje Pán Ježíš svým apoštolům a jejich nástupcům moc uskutečňovat dílo spásy slavením Eucharistie i udělováním svatých svá­tostí, ve kterých on sám působí. Tak uděluje Kristus Pán milost posvěcující věřícím lidem všech dob a na celém okrsku zemském. Takto je Kristus Pán přítomen stále ve své církvi a uskutečňuje své veliké dílo.

            Bratři a sestry, vrcholným způsobem je Pán Ježíš přítomen v po­svátné liturgii církve. Při slavení mše svaté je přítomen jak v osobě slouží­cího kněze, tak pod svátostnými způsobami v Eucharistii. Je přítomen, když se v církvi předčítá ze Svatých Písem, to promlouvá on sám. Příto­men je i v ostatních svátostech. Například když kněz křtí, tak křtí sám Kristus Pán. Když kněz uděluje rozhřešení na odpuštění hříchů, odpouští hříchy sám Kristus Pán. Je mezi námi přítomen pokaždé, když se církev shromažďuje, když se modlí a zpívá. Vždyť nám přece slíbil, že kde jsou dva nebo tři shromážděni v jeho jménu, tam jestiť on sám uprostřed nich. Mějme stále na zřeteli, že naše „pozemská“ liturgie předjímá liturgii nebeskou. Ta se slaví ve svatém městě Jeruzalémě. K tomu my všichni jako poutníci směřujeme – tam kde je Kristus Pán po Boží pravici.

            Moji milí, a jaké místo má v posvátné liturgii Duch svatý? Právě v liturgii se uskutečňuje nejtěsnější spolupráce Ducha svatého a církve. Jeho posláním je připravovat církevní shromáždění, společenství Božího lidu, na setkání s Kristem. Duch svatý připomíná církvi Pána Ježíše stále. Zpřítomňuje jeho dílo spásy svou proměňující mocí novému chápání. Duch svatý spojuje církev s posláním Krista Pána a přispívá, aby dar společen­ství přinášel v církvi plody. Duch svatý stále zůstává v církvi, a proto je církev svatým společenstvím, které shromažďuje rozptýlené Boží děti.

            Bratři a sestry, plodem Ducha svatého v liturgii je společenství s Nejsvětější Trojicí i společenství bratří a sester. V tomto duchu učí ve svém 1. listě i svatý Jan: „Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem.“

Moji drazí, Duch svatý dává Božímu lidu opravdu hluboké du­chovní chápání a prožívání Božího slova, které se při bohoslužbě předčítá. A vůbec všemi úkony, symboly a slovy, jež vytvářejí liturgické slavení, uvádí Duch svatý jak posvátné služebníky církve, tak i věřící laiky do ži­vého společenství s Kristem, který je Slovem i Obrazem nebeského Otce, aby se všichni mohli nechat proniknout ve svém životě tím, co slyší a ko­nají při liturgické slavnosti.

Bratři a sestry, poznali jsme, že posvátná liturgie je dílem všech osob Nejsvětější Trojice. Ve jménu Nejsvětší Trojice Boží – Otce i Syna i Ducha svatého společně se znamením svatého kříže začínáme každý den i každou modlitbu. Ve jménu Nejsvětější Trojice si vyprošujeme Boží po­žehnání i za všechno děkujeme. Bůh Otec vše stvořil a nás lidi povolal, abychom spolupracovali na jeho díle stvoření. Bůh Syn nás svou smrtí na kříži vykoupil a přinesl odpuštění hříchů. V něm se nejvíce projevila Boží láska k hříšnému člověku. Jsme povoláni, abychom byli nástroji jeho lásky pro druhé lidi. Bůh Duch svatý nás posvěcuje, je to Boží síla v nás. Prosme jej, aby nás učinil nástroji své milosti.

            Přátelé Boží, Kristus Pán předtím, než vstoupil na nebesa, poodhalil svým apoštolům a tím vlastně nám všem veliké tajemství víry, že jeden Bůh jest ve třech osobách. A tak se obraťme k Trojjedinému Bohu a s HOŘÍCÍM SRDCEM volejme: Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.