Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (cykl B)

3. 5. 2015

Obraz vinného kmene a ratolestí

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Evangelium dnešní neděle nás vede k důležité pravdě o lidském životě. Jde o to, že sice můžeme mít spoustu věcí, ale to nás neučiní šťastným. Moudrý člověk svou životní zkušeností pozná a uvědomí si, že potřebuje obecenství, kde pul­zuje zdravý život. Člověk může poznat, jaké má postavení, jaký má smysl jeho život, jenom na základě zkušenosti, kterou mu nabízí obecenství – koexis­tence s jinými lidičkami.

            Moji milí, víra nás poučuje o tom, že Bůh stvořil člověka jako svého partnera. Bůh volá každého z nás k obecenství se sebou sa­mým. Bůh se nám sdělil ve svém Synu Ježíši Kristu proto, aby zavedl nový způ­sob spojení s lidmi. O tomto novém spojení použil Kristus Pán obraz, který byl blízký každému Izraelitovi: obraz vinného kmene a rato­lestí.

            Bratři a sestry, v Izraeli se vinná réva – podobně jako chléb – vždy těšila veliké vážnosti. Byla symbolem Božího požehnání, plodnosti a ži­vota. Jestliže Pán Ježíš hovořil o vinné révě, všichni tomu dobře rozuměli, všichni věděli, co to obnáší. Takoví těžce pracující vinaři, kteří nesli břímě dne i horka, byli otevřeni přijmout Ježíšovo slovo. Ti dobře věděli, že život každé ratolesti je závislý na kmeni. Kmen je stále tentýž, jen ratolesti se zušlechťují a uschlé se odřezávají. Která ratolest není spojena s vinným kmenem, nemůže žít.

            Moji drazí, to všechno v sobě skrývá tajemství života – životní mízy a energie. Tajemství sdělovaného života je v našem náboženství na­zýváno milostí. Ano, milost posvěcující – to je ta životodárná míza, která proudí z kmene do ratolestí. Je to dar Boží lásky nám, lidem. A teď se po­kusme pochopit, že je zde rozdíl v tom pojmu „dar“. My lidé, když ně­komu dáváme dar, tak to znamená něco vnějšího – něco, co nejsem JÁ. Pro nás je dar jen cosi hmotného, co mohu uchopit do ruky

            Bratři a sestry, avšak toto lidské pojetí daru se na Boha jaksi ne­hodí. Mluvíme-li o daru milosti posvěcující, pak tímto darem je sám život – sám Bůh, který se nám dává. Když jsme na Pána Ježíše napojeni, pak se jeho vlastní život stává i naším životem. My žijeme z Boha. A to je milost po­svěcující. To je láska, která nás opájí, naplňuje, obšťastňuje. Naši se­verní sousedé to krásně vyjadřují, neboť v polštině je pro slova „láska“ a „mi­lost“ jediné slovíčko – miłość. Je to jedno a totéž.

            Přátelé Boží, a to je smysl lidského života: naplnit svůj život lás­kou. Šťastní jsou lidé pouze tam, kde si sdělují navzájem svůj život, svou lásku. A to je smysl také dnešního podobenství. Abychom mohli prožívat šťastný věčný život, musíme být napojeni na Krista, jako jsou ratolesti napojeni na vinný kmen. Pán Ježíš touží po tom, abychom žili jeho vlastní božský život, a abychom byli tak šťastní, jako je neskonale šťastný On sám! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.