Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. NEDĚLE POSTNÍ (cykl A)

30. 3. 2014

Dar správného vidění

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Vyslechli jsme opravdu ob­sáhlé evangelium dnešní neděle, což nás vede k tomu, abychom už nevedli dlouhé řeči. A tak si podtrhneme alespoň jednu z těch mnoha skuteč­ností celého evangelia.

            Moji milí, ten slepec byl Pánem Ježíšem zázračně uzdraven. A my se ptáme: K čemu byl uzdraven? — Ten slepý byl uzdraven k tomu, aby vyznal, že Kristus Pán je ten, komu patří poslední slovo. On je cílem života každého člověka. On je cílem dějin a putování celého lidstva. Ano, je to Pán Ježíš, který nejen tomu slepému, ale i tobě, mně – ano, každému z nás – otevírá oči, abychom měli schopnost správně vidět cíl lidského života.

            Bratři a sestry, dar vidění je darem od Boha. To si měli uvědomit ti zaslepenci, které spíše zajímalo, jak je to vůbec možné, že si někdo dovolil udělat takový div. A kde se vůbec vzala taková moc, která jim kazila po­věst a brala autoritu? Ti zaslepení farizejové a zákoníci měli udělat to je­diné, co jako učení teologové moc dobře věděli. Měli pokorně uznat, že taková moc může být pouze od Boha. A když se to stalo, měli všemohou­cího Boha chválit a měli se velmi vážně zamyslet nad tím, kdo že takovou moc vlastní – kdo je to Ježíš.

            Moji drazí, co z toho všeho vyplývá pro nás za poučení a  povzbu­zení? Co z toho všeho vyplývá pro náš každodenní život? — Jestliže Bůh dal zrak tomu slepci, dává zrak i nám. A my bychom měli Boha chválit těmito slovy:

            Dal jsi nám zrak, Pane, a my ho máme přijímat jako dar a ne jako samozřejmost.

            Dal jsi nám zrak, Pane, abychom viděli svět, který je tvým dílem a radovali se z jeho krásy. Z věcí velikých i z věcí obyčejných. Z nádhery moře i z květu sedmikrásky. Z krásného obrazu, ale i z pěkně prostřeného stolu.

            Dal jsi nám zrak, Pane, abychom mohli stavět katedrály, ale také proto, abychom mohli ustlat lůžko nemocnému či abychom mohli prořezat stromky.

            Dal jsi nám zrak, Pane, abychom viděli své bratry a sestry a neprocházeli kolem nich bez povšimnutí. Abychom nebyli slepí k jejich potře­bám, k jejich bolesti i radosti, k jejich starostem i úspěchům.

            Dal jsi nám zrak, Pane, abychom viděli toho, kdo klopýtá a mohli ho podepřít. Ale také abychom nepřehlédli pomocnou ruku, když klopý­táme sami.

            Dal jsi nám zrak, Pane, abychom mohli přijímat i dávat. Dal jsi nám zrak, Pane – prosíme tě, dej také, ABYCHOM SPRÁVNĚ VIDĚLI!

            Přátelé Boží, ať nás tedy dnešní radostná zvěst pozvedne od prázd­ného a plytkého uvažování o věcech pozemských a pomíjivých k obdivo­vání a ke chválení velikého Tvůrce a Dárce všech darů. Kéž bychom do­kázali opravdu dobře vidět všemohoucího Boha – Toho, který byl, který jest a který bude až na věky věků! Amen.