Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (cykl C)

14. 4. 2013

Triumf ukřižovaného Beránka

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V letošním roce čteme kaž­dou neděli velikonoční z knihy Zjevení svatého apoštola Jana – z tzv. Apokalypsy. A tak dnes opět budeme o této knize společně uvažovat. Za­mýšlíme se nad texty krátkých úryvků z Janovy Apokalypsy. Jsou v nich ukryty propastné hlubiny Boží moudrosti. Je nám dáno ovšem jen nahléd­nout – kam až nám to dovolí naše lidské možnosti.

            Moji milí, celou tuto knihu Zjevení proniká a ovládá postava BE­RÁNKA. Máme zde před očima triumf ukřižovaného Beránka. Především vyniká a je uznána Beránkova moc, bohatství, síla a moudrost. Co všechno v sobě skrývá symbol Beránka, který ukazuje na Krista Pána? V Písmu svatém bychom našli mnoho míst, která jsou navzájem propojena a přivá­dějí nás k úžasnému poznatku. Celá Bible je zjevením samého Boha – jeho podstaty, jeho vůle, jeho charakteru, jeho smýšlení. Svatý apoštol Pavel píše ve svém listě do Kolos o Pánu Ježíši, že je věrný obraz neviditelného Boha – je vzor, podle kterého bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný.

            Bratři a sestry, celé stvoření má svůj charakter, ve kterém se odráží smýšlení a charakter Boha. Když se nyní ptáme, jaký je tento charakter, stačí se pozorně zahledět na Krista Pána. Jak vlastně žil? Jak se choval? Jak jednal? A zjistíme, že byl jemný, přátelský, pokorného srdce přetéka­jícího láskou. Pomáhal nemocným a slabým, měl soucit s hříšným člově­kem. Ježíš se projevoval jako pravý beránek. Beránek, který zachraňuje, co je nemocné, slabé, ztracené. Beránek, který nikdy nalomenou třtinu ne­dolomí a doutnající knot neuhasí. A když narazil na své protivníky, nikdy se neprojevoval násilným způsobem. Tyto metody zásadně odmítal, pro­tože byl Beránek Boží. On se projevoval jako Beránek. A opakem Beránka je šelma nebo dravec.

            Moji drazí, takový je charakter Boha, takové je smýšlení Boha a takový je znak Boha. Pán Ježíš sám přímo tyto beránčí vlastnosti dal všem jako příklad k následování, když pravil: „Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem.“

            Bratři a sestry, několik veršů před úryvkem, který jsme dnes četli, je ještě jiná zmínka o Kristu Pánu. Má svůj původ také ve Starém Zákoně a zdá se být jakoby protiřečením beránka: „Hle, zvítězil lev z Judova kmene, Davidův potomek. On ten svazek s jeho sedmi pečetěmi otevře.“ Takovou dostal odpověď miláček Páně apoštol Jan, když plakal, že nikdo nemůže otevřít svazek se sedmi pečetěmi – s tajemstvím událostí dějin. A nakonec se našel vítěz – lev z Judova kmene. A teď ho ve svém vidění svatý Jan spatřil. Byl to Beránek, který byl jako zabitý.

            Moji milí, a my se můžeme ptát: Jak máme teď dát do souladu tento rozpor? Beránek – a lev. Vždyť lev je přece králem dravých šelem a jeho charakter je právě opačný od beránka. Odpověď je jednoduchá: Teprve po prvotním hříchu se podstata lva změnila v podstatu šelmy. Lev však zůstal i nadále králem živočišné říše i ve světě, který je zasažen po Adamově hříchu. Ale až Pán Ježíš zase nastolí Boží království na zemi, lev se stane zase tím, čím byl před Adamovým pádem – totiž opět bude králem zvířat, nikoliv však dravou šelmou.

            Bratři a sestry, že tomu tak opravdu je, známe z úžasného proroctví, které čteme v době adventní z knihy proroka Izaiáše. Popisuje nám mesiáš­skou dobu. V době, kdy bude Pán Ježíš vládnout, bude na nebi i na zemi „lev žrát slámu jako vůl a lehne si vedle beránka“. Je to jistě obrazná vý­pověď o konečném souladu a odstranění zla, ale zároveň ukazuje na krále všech zvířat i šelem.

            Moji drazí, a právě touto lví královskou mocí zvítězil Pán Ježíš nad  světem, ale přitom nadále zůstává Božím Beránkem. Tak se o něm hovoří až do konce knihy Zjevení. Kristus je stejný včera, dnes i navěky. Vždycky bude svým charakterem Beránek. Dokonce i v nádheře věčné slávy ho poznáme podle znaků obětního Beránka. To už patří k Ježíšově přirozenosti. I když na konci časů bude při posledním soudu Soudcem a projeví svůj hněv, nikdy nepřestane být Božím Beránkem.

            Bratři a sestry, jsou před námi dvě protivy: Beránek – a šelma. To jsou dvě bojové linie, které spolu vedou v dějinách neúprosný boj. Kdo je to šelma a její spolupracovníci? To jsou ti, kdo plodí násilí, kdo zabíjejí bezbranné, kdo odstraňují slabé, neduživé, kdo jednají mocí a silou, kteří vládnou zákonem džungle. To je právo silnějšího. Máme zde před očima obraz dnešního světa. To všechno je dílo šelmy a jejích zákonů. A proti tomu stojí Beránek. Ten, který si získává a zachraňuje své věrné tím, že se za ně sám obětuje. Symbol Beránka je symbolem obrovské Boží lásky a nekonečného milosrdenství.

            Přátelé Boží, toto si vždycky uvědomme, když při mši svaté vidíme kněze, jak drží v rukou Tělo Kristovo – Beránka. Jeho velikost, tichost a pokora je v tom, že se nám hříšným dává bezmocně do rukou. A my máme vždy povinnost udělat jediné gesto – jako ti starci a ostatní padli na tvář – tak máme i my padnout na tvář a poklonit se. Hle – Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni na nebes­kou hostinu Beránkovu. Pane, nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus!