Jdi na obsah Jdi na menu
 


27. neděle v mezidobí (cykl C)

6. 10. 2013

Je změna opravdu život?

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Jednou jsem se díval na tele­vizi a kdosi tam pronesl větu: „To víte, změna je život.“ A to mne zarazilo. Přemýšlel jsem o tom a položil jsem si důležitou otázku: Je změna opravdu život? — Je mnoho lidí, kteří po pádu komunismu v naší vlasti převléklo kabáty. Je mnoho lidí, kteří se točí jak korouhvička po větru, podle zásady „kam vítr, tam plášť“. Je mnoho lidí, kteří nejsou zásadoví a věrní. A všichni tito lidé omlouvají své chování právě tou větou – změna je život. Toto platí snad jen v oblasti přírodních zákonů, ale ne v oblasti morální. A už vůbec to nesmí platit v oblasti naší víry.

            V dnešní době se často říká, že postaru se nedá žít. Do určité míry by se s tím dalo souhlasit, ale jistě ne ve všem. Kulturní, technický i spole­čenský pokrok je vidět všude. I když musíme přiznat, že ne každý pokrok přinesl lidem pokoj a dobro.

            Díky pokroku máme zničenou přírodu a celé stvoření. Díky po­kroku máme některá díla moderního umění tak „podivuhodná“, že se na ně nedá dívat. Díky pokroku se stal člověk duševně nemocný. A díky pokroku se objevily civilizační nemoci, které přinášejí rozklad a smrt.

            Daleko závažnější je však zásah do náboženství a do života víry. Uvedeme si dva malé příklady. Když byla ve Spojených státech americ­kých založena slavná Harvardská universita, jejím heslem i cílem se stala věta: „Za pravdu Ježíše Krista a k rozkvětu církve.“ Takový byl nápis na této universitě. A co tam najdeme dnes? Pouze velice stručný nápis „Za pravdu.“

            To je, moji milí, něco podobného, když si na naši prezidentskou vlajku dali přední mužové státu heslo, které tam máme dodnes: „Pravda vítězí.“ Ale tato věta už není celá, jak byla kdysi vyslovena. Zazněla na počátku husitské doby z úst Mistra Jana Husa a zněla: „Pravda Boží zví­tězí.“ Ne tedy naše – lidská – pravda, ale pravda Boží. A bývalý prezident Václav Havel se to pokusil jaksi „vylepšit“, když razil heslo: „Pravda a láska zví­tězí nad lží a nenávistí“. Když se však upřímně podíváme na stav naší společnosti, je to pouze bohapustá a nic neříkající fráze. Ale i v tomto „vylepšeném“ hesle není ani stopy po Bohu!

            Bratři a sestry, naši předkové po celá staletí věděli, o co jedině lze opřít pokrok. Moc dobře věděli, co se nikdy nesmí opustit, moc dobře vě­děli, co je základem zdravého a šťastného života, který jediný má svou budoucnost.

            Jestliže dnes mladý člověk řekne, že už není moderní chodit do kostela, je to opravdu velmi zlé. Když někdo řekne, že mu nic neříká a ne­dává duchovní život, že nemá důvod se modlit, pak je to opět velmi zlé. Jestliže někdo tvrdí, že víra je přežitek a patří do starého železa, pak takový člověk připravuje katastrofu celého národa.

            Pokud se někdo domnívá, že změna je zde život, tak je na velikém omylu. Moji drazí, Bůh Stvořitel nám dal své slovo, dal nám své zákony, především zákon mravní – Desatero Božích přikázání – a jejich platnost je na věky. Kdo opustí základ víry a změní ji, ten už si podepsal ortel smrti, a to smrti věčné.

            A tak, milovaní bratři a sestry, co máme dělat, abychom také my neskončili ve věčném zavržení? Naší jedinou snahou a velikou starostí v životě musí být právě to, o co tolik prosili apoštolé Krista Pána: „Pane, dej nám více víry!“ Podobná slova říká apoštol Pavel svému žáku Timo­tejovi: „Oživ zase plamen Božího daru, který ti byl dán vkládáním mých rukou.“

            My, věřící lidé, se musíme neustále vracet k základu svého života, kterým je víra v Boha. Musíme v sobě neustále oživovat a obnovovat svou první lásku. Takovou výzvu nacházíme i v knize Zjevení svatého apoštola Jana: „Vrať se ke své první lásce! Obnov, oživ svoji první lásku!“

            Přátelé Boží, pro nás nikdy nesmí platit tvrzení, které zaznělo na počátku, totiž že změna je život. To není pravda. Pravdou je, že obnovení základu je pravý život. A tak prosme dobrého Boha: Pane, dej nám více víry! Pane, oživ v nás znovu lásku k Tobě, neboť bez víry a lásky nemů­žeme žít jako děti Boží; bez srdce hořícího láskou k Bohu bychom nikdy nespočinuli v Boží náruči. Pane Ježíši Kriste, Synu živého Boha, smiluj se nad námi hříšnými a dej nám více opravdové víry! Neboť ty žiješ a kralu­ješ od tohoto času až na věky věků. Amen.