Jdi na obsah Jdi na menu
 


22. neděle v mezidobí (cykl B)

30. 8. 2015

Začátek nového akademického roku

Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Doba prázdnin a dovolených nám tak nějak končí, a vbrzku začne nový akademický rok. Děti a studenti znovu nastoupí do školy a podrobí se procesu vzdělávání. Proto si dnes budeme povídat o učení a vzdělávání. Dnešní svět je přeplněn infor­macemi, naše doba se vyznačuje přebujelou inflací slov. Logicky z toho pak vyplývá, že když je kolem nás tolik vědomostí a moudrosti, tak by svět podle toho měl i vypadat. Opak je však pravdou. Přes tolik vědění je na tom svět moc zle.

            Moji milí, a tak se můžeme ptát, co vlastně je dobré, a co dobré není. V čem bychom se měli vzdělávat, čemu dávat přednost, co bychom neměli zanedbávat. Myslím si, že nejenom já sám, ale každý otevřený člo­věk vnímá, v jak nedobrém a nezdravém klimatu žijeme. Všimli jste si, čím nás duchovně sytí naše doba, čím naplňuje současný svět lidská srdce?

            Bratři a sestry, stačí si pečlivě pročítat televizní programy: vidíme zde samé detektivky, akční filmy, horory, plytké americké seriály či tele­novely, erotické pořady, a tak podobně. A já se velice vážně ptám: Čím může toto svinstvo naplňovat lidská srdce? Přitom existuje tolik nádher­ných děl, klasických věcí, ale ty nějak z obrazovek a z pláten kin vymizely. Jaká hudba se dnes poslouchá? Samá tvrdá rocková satanská hudba, texty písní nemají hlavu ani patu. Když se objeví koncert vážné hudby, přijde jen pár lidí. Toto všechno negativní jako droga otravuje a rozežírá lidská srdce.

            Moji drazí, dovolil bych si položit otázku: Co je více? Vzdělávané a  kultivované srdce – nebo vzdělaný a nabitý rozum jako computer? Udě­lejme si toto srovnání: Dva vědci, dva odborníci. Jeden neurolog a jeden astronom. Oba vystupovali v televizi ve vzdělávacích pořadech. Ten neu­rolog hovořil několikrát v pořadech o lidském mozku – o jeho úžasných schopnostech a možnostech. Ale nakonec prohlásil, že jsou sice lidé, kteří věří v duši a v nesmrtelný život, on ale musí říci, že člověk je jenom mozek – nic víc. Byl to ateista. Jeho jméno mi vůbec nestojí za to, abych si ho pamatoval – proč taky, že? J A ten druhý vě­dec? Ten vystupoval v pořadu Okna vesmíru dokořán. Byl to známý astro­nom a vědec RNDr. Jiří Grygar. Skvělý popularizátor vědy. Tento člověk veřejně prohlásil, že uspořádanost a krása vesmíru je jasným důkazem existence Boha Stvořitele. To je skutečně věřící křesťan. A víme, že těch věřících vědců a laureátů Nobelovy ceny je převažující většina.

            Bratři a sestry, nás však nyní zajímá něco jiného. Jak je možné, že vedle sebe mohou stát dva vzdělaní lidé, a jeden má hlubokou víru a ten druhý je ateista? Celé to tajemství spočívá v daru víry, v milosti od Boha. Je to dar světla uvěřit a vidět. Všimli jste si té úžasné věty ve druhém čtení z úst apoštola svatého Jakuba? „Každý dobrý úděl, každý dokonalý dar přichází shora, sestupuje od Otce světel. On se rozhodl, že nám dá život slovem pravdy. Buďte vnímaví pro to slovo.“

            Moji milí, pochopit, o co jde, je zcela jednoduché. Záleží jen na tom, k čemu má člověk otevřené a vnímavé srdce. Když se naplňuje a saje všechno, co mu nabízí tento svět, pak může mít v hlavě sebevíc informací, avšak jeho srdce je beze světla a nevnímá ve světě stopu Boží. Nemá oči víry. Kdo však má vnímavé a hořící srdce, otevřené pro slovo Boží, do takového srdce sestupuje od Otce světel milost víry, vidění a duchovní vnímání. Dnešní lidé svá srdce nekultivují, ale kultivují jen rozum. Proto je ve světě tak strašné klima. Rozum, pokrok, hmota nás nezachrání. Za­chrání nás jen láska Boží – které se chceme stále otevírat, které budeme věnovat svůj drahocenný čas.

            Bratři a sestry, v těchto dnech jsme slavili památku největšího církev­ního učitele všech dob svatého Augustina. Jeho život, to je něco tak velikého a úžasného, že bychom otevírali ústa, kdybychom ho začali stu­dovat! Někdo napsal, že by člověk za svůj život neprostudoval a nepřečetl všechny jeho spisy. V jeho moderním životopisu se dozvídáme o jeho ge­niální paměti, která – jak říká autor životopisu – připadá dnešnímu vědci, zvyklému listovat ve slovnících a konkordancích, jako sen. Svatý Augustin znal mimo jiné celé Písmo svaté zpaměti. A dokázal v sobě kombinovat verše a místa z Bible jako moderní počítač. Měl veliké vědění, ale přesto jasně říká toto: Znát všechny možné věci, ale přitom neznat Boha, nemít hořící srdce, které miluje a je v tomto směru vzdělané a kultivované – to nic není! To se ani Bohu nemůže líbit.

            Přátelé Boží, věnujme tedy více času svému srdci. Mějme své srdce hořící, otevřené a vnímavé. Vždyť přece všude se můžeme setkat s Boží láskou a můžeme růst v jejím poznávání: v dětech, v manželovi, v ženě, v bližním – zkrátka na každém kroku. Ať v nás stále roste Boží láska, ať to­muto zkaženému a zvrácenému světu stále vyzařujeme světlo Kristovy lásky! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.