Jdi na obsah Jdi na menu
 


21. neděle v mezidobí (cykl A)

24. 8. 2014

Co soudíte o Kristu?

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Kdykoliv je uveden do úřadu nějaký nový člověk, kdykoliv vstoupí v platnost nějaké nové nařízení, ko­nává se průzkum veřejného mínění. Do ulic vyjdou reportéři, hovoří s růz­nými lidmi a ptají se na jejich názor. A nakonec se prohlásí: Toto je mí­nění veškerého lidu. Můžeme si o tom samozřejmě myslet cokoliv. Také Pán Ježíš v  dnešním evangeliu udělal takový průzkum: Co o mně lidé smýšlejí? A  když vyslechl posudek druhých lidí, položil přímou otázku: A co o mně soudíte vy? Ta otázka neplatila jen jeho učedníkům – tato otázka platí pro všechny a platí také pro každého z nás.

            Moji milí, apoštolé dobře věděli, že jejich Mistr a Pán není jen tak obyčejný člověk. Ale že by byl právě tím očekávaným Mesiášem, na to se jim zdál být příliš chudý a příliš tichý. Jediný Šimon Petr, osvícený Du­chem svatým, vyznává: „Ty jsi očekávaný Mesiáš, pravý Syn živého Boha!“

            Bratři a sestry, a jaká je odpověď dnešní doby na otázku „Co sou­díte o Kristu?“ Když jsem si zalistoval encyklopedickým slovníkem, vyda­ným ještě za minulého totalitního režimu, našel jsem pod heslem „Ježíš“ pouhých 9 slov: „Ústřední postava Nového zákona a učení všech křesťan­ských církví.“ Pro srovnání jsem si našel heslo „Lenin“ – a tam bylo pl­ných šest stránek textu! Závěr tohoto „chvalozpěvu“ vám ocituji: „Leni­novo jméno, jeho dílo a učení je nesmrtelné a zůstane navždy spjato s prv­ními kroky lidstva do zcela nové éry – do éry komunistické společnosti.“ A nyní se ptám: Kde je Lenin a komunistická společnost? Lenin hnije v mau­zoleu a komunistická společnost skončila na smetišti dějin. Ztratili se v historii, zatímco Ježíš zůstává a kraluje v srdcích mnoha lidí.

            Moji drazí, moderní pohané již dnes netvrdí, že historický Ježíš nee­xistoval, ale říkají to trochu jinak: Napřed bylo křesťanství, a později byl vytvořen mýtus Krista. To má ovšem úžasnou „logiku“ a opravdu „hlubokou moudrost“. Napřed byl dům – a potom si ten dům vytvořil sta­vitele. Napřed byla písnička – a potom si složila svého skladatele. Napřed bylo křesťanství – a potom si stvořilo svého Krista. Je to bláhové a poše­tilé.

            Bratři a sestry, jiní vám zase budou říkat, že Ježíš byl veliký člověk. Ale JENOM člověk. Víme, že velikých lidí bylo mnoho. Byli filozofové – Sókratés, Platón, Aristotelés. Byli malíři, sochaři: Michelangelo, Rem­brandt, Picasso. Byli velicí objevitelé: Pasteur, Janský, Nobel. Vděčíme jim zajisté za mnoho, ale když je nám zle, když jsme v tísni nebo v nebez­pečí smrti, nevoláme Platóna ani Pasteura. Tehdy voláme: Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou!

            Moji milí, Ježíš Kristus je stále stejný. Kristus je stejný včera, dnes i na věky. Jak je to podivuhodné: Narodil se v cizí maštali za městem, do Jeruzaléma vjel na cizím oslíkovi. Když zemřel, byl pochován do cizího hrobu. A dnes mu patří statisíce chrámů na celém světě. Nenapsal ani jednu knížku – a o něm jsou napsány celé knihovny. Nebyl malířem – a všichni malíři se snažili jeho podobu zobrazit. Nebyl hudebním skladate­lem – ale o něm je zpíváno nejvíce písní.

            Bratři a sestry, kdo to je ten Ježíš? On to prohlásil jednou provždy, když potvrdil vyznání Šimona Petra a řekl: Dobře jsi to pověděl, Šimone, synu Jonášův. To nemáš sám ze sebe, to ti zjevil můj Otec, že já jsem Me­siáš, Syn živého Boha. Pán Ježíš nebyl pouhý člověk. On je Bůh. Stále živý, stále milovaný. Hleďte, když Šimon prohlásil Pána Ježíše za Mesiáše, Ježíš mu na to odpověděl svým prohlášením, opravdu slavnostně: Šimone, synu Jonášův, já zas říkám tobě, ty jsi Petr – Skála. Na tobě bude stát Cír­kev a tu ani peklo nepřemůže! A tento Kristův příslib neplatil jenom Ši­monu Petrovi. Tento příslib platil a platí všem jeho nástupcům.

            Přátelé Boží, a tak tedy na otázku, co soudíme o Kristu, odpovězme Pet­rovými slovy a radostně vyznejme: Ty jsi Mesiáš, syn Boha živého! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.