Jdi na obsah Jdi na menu
 


Maria a zázraky

14. 5. 2015

            Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Kromě čtyř evangelií – podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana – se nám zachovalo z prvních křesťan­ských dob i několik tzv. apokryfních evangelií. Jsou to lidové skladby, které popisují život Pána Ježíše. Od těch pravých evangelií jsou k roze­znání na první pohled: zatímco ta čtyři kanonická evangelia jsou střízlivá a věcná, ta apokryfní hýří romantickým vyprávěním lidských detailů. Jsou plná líčení nejfantastičtějších zázraků. Podle nich Panna Maria plně využí­vala Božího příbuzenství. Na její žádost Bůh poručil ptáčkům, aby svým zpěvem uspali Ježíška. Palmy se ohýbaly až k zemi, aby nabídly Ježíškovi ořechy. Zvířata krotla a příroda poslouchala na jediné slovíčko Pannu Ma­rii.

            Moji milí, a my se můžeme ptát: Bylo tomu opravdu tak? Zajisté, že nebylo. To jen někteří zbožní lidé si mysleli, že vstup Boha do lidských dějin se nutně musel odehrávat za okolností, které neustále odporovaly přírodním zákonům. Jakoby nějak zapomněli, že přírodní zákony jsou vlastně Božími zákony. Proč by autor těchto zákonů – Bůh Stvořitel – mu­sel své dokonalé stvořitelské dílo obrátit na hlavu, když je chtěl dovršit vykoupením?

            Bratři a sestry, čím se Bůh především člověku představuje? Zázrač­nými znameními své moci, ohromujícími divy a zjeveními – anebo spíše znamením své lásky, největší lásky, jaká kdy byla a jakou si lze jen před­stavit? Myslím, že odpověď je nám zřejmá. Jistě, Bůh nepochybně činil a činí divy a zázraky. Také Panna Maria prosila v galilejské Káně při sva­tební hostině svého Syna Ježíše, aby učinil zázrak. Jenomže nikdy přitom nešlo o nějaké divadelní předvádění moci, ale vždycky šlo o lásku, která neodolá a  jde na pomoc člověku v nouzi. Sama pro sebe Panna Maria nikdy o zázrak nežádala. Také Pán Ježíš tvrdě odmítl své krajany, když po něm chtěli, aby jim předvedl nějaký div.

            Moji drazí, člověk si často představuje Boha tak, jaký by sám chtěl být a není. Člověk si tedy představuje Boha, který je bohatý, nezávislý, nezranitelný, všemocný. Ale Písmo svaté nás těchto představ zbavuje. Ukazuje nám Boha bezmocného, zranitelného a trpícího. Židé v dobách Ježíšových byli dychtiví po zázracích. Ještě i v době barokní se lidové le­gendy hemžily divy a zázraky, které mají posílit víru. Nás by dnes zpráva, že se někde stal zázrak, přivedla spíše do rozpaků a vzbudila by spíše po­chybnosti než víru. Kdosi moudrý tuto změnu myšlení vyjádřil takto: Staří věřili kvůli zázrakům, my věříme i navzdory zázrakům.

            Bratři a sestry, věřící lidé dnes nejsou tak naivní, aby prohlašovali za  Boží zázrak všechno to, co si nedovedou současným vědeckým pozná­ním vysvětlit. A naše zbožnost už má tolik opor a jistot, a opírá se o samo vědecké poznání natolik, že dnešní věřící naprosto necítí potřebu zázraků jakožto nezbytnou oporu své víry.

            Moji milí, jediným pochopitelným důvodem pro dnešního člověka, proč by Bůh měl svou mocí zasáhnout do přirozeného dění, by snad byl důvod zabránit zlým lidem v konání zla. Ale i tady si uvědomujeme, že by tím Bůh zbavil člověka jeho podstaty, totiž svobody jednání a zodpověd­nosti za své činy. Když tedy Bůh nepoužije své moci k zamezení zla, k čemu jinému by měl své vlastní zákony rušit?

            Přátelé Boží, tady jde o něco jiného. Boží činy, věci nadpřirozené, to všechno není v protikladu k přírodě. Nadpřirozený život v nás – to je podíl na Božím životě – a Bůh je láska. Náš nadpřirozený život spočívá tedy v možnosti milovat tak, jak miluje Bůh. Milovat tak opravdově, jako miluje Bůh, to sice nikdy nedokážeme, ale máme o to stále znovu a znovu usilovat a napodobovat jeho divy lásky. Neboť víme, že Boží království je v nás. A když se nám chce Bůh zjevit, vybere si chudáky, hříšníky, lidi v očích tohoto světa maličké – a zahrne je svou láskou. Tak, jako si pro nej­větší poslání vybral obyčejnou nazaretskou dívku Pannu Marii. A po tomto znamení jej poznají všichni, tak jako my jej znovu a znovu poznáváme ve znamení Eucharistie – největšího daru Božího z lásky k nám. Ó, Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme! Amen.