Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pastýřský list otce biskupa Jiřího Paďoura ke dni modliteb za duchovní povolání

29. 4. 2012

knezska_povolani.jpg

 

Drazí bratři a sestry,

dnes je čtvrtá neděle velikonoční, kterou nazýváme nedělí „Dobrého pastýře“. Je to den modliteb za duchovní povolání.

Všichni máme Dobrého pastýře v Ježíši Kristu. Je nám s Ním a u Něho dobře. „Zná své a my známe Jeho.“ Setkáváme se s Ním každý den v úryvcích Evangelia a i jinak. S rostoucím věkem všichni poznáváme, že Jeho škola pokračuje. Každá generace s Ním má své zkušenosti. Každý věřící s Ním má svou osobní zkušenost. Nejdříve jako dítě, pak jako mladý člověk. Pak jako dospělý, na začátku zralého života. Později přijde manželství, rodina, profesní zkušenosti tolika rozmanitých oborů, ve kterých nalézáme náplň, poslání, živobytí a pracovní dovednosti všeho druhu. Potom přijde stáří. Už se díváme na sklizeň života. Budoucnost se nám osudově přibližuje s vědomím hranice pozemské existence. Tím spíš pociťujeme touhu, potřebu a naději na život věčný. A průvodcem je nám Kristus: Cesta, Pravda a Život.

Dnes chci zvlášť připomenout, abychom věnovali pozornost dětem a mládeži. Jaká je rodinná a náboženská výchova?! Nechci rozvíjet metody, vytýkat vám nebo všeobecně státu, škole, společnosti, že nedbáte na výchovu.

Chci vás dnes ve jménu Božím vyzvat: Učme se od Dobrého pastýře všichni – rodiče, kněží, učitelé. On je vynikající znalec života a učitel. Svatý Jan píše: „On věděl, co je v člověku.“ Motiv celého křesťanství vystihuje slovy: „Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby nikdo nezahynul, ale měl život věčný.“

Všichni potřebujeme kvalitu, krásu a jiskru života. Čerpejme z naší víry každý den. Je to poctivá škola určitého řádu, povinností a přes veškeré potíže jsou to malé i velké radosti. Hlavně radost z lásky, kterou přijímáme, i z té, kterou rozdáváme.

Vyzývám, prosím, naše kněze, aby si všímali mladých lidí. Tím spíš, když je jich ve farnosti málo. Právě proto! Ať tato četba pastýřského listu je především novou výzvou pro ně! A vzápětí vy – rodiče a prarodiče – modlete se za své děti, za jejich kamarády. Za rozvinutí jejich talentů a vztahů, v úžasném díle stvoření. Jako křesťané máme všechny trumfy. V každém režimu. Učme se z Evangelia žít s Církví a v Církvi.

Letos v létě se připravuje Celostátní setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou. Pošlete tam své mladé! Podpořte je! Toto společenství má zvláštní elektrizující a zaručený účinek na všechny zúčastněné.

Podle svých možností podpořte především své děti, ale přispějte, prosím, na celou událost i vy ostatní. Pro ten účel je vyhlášena sbírka: „Magnetka na Žďár".

A teď vrchol tohoto listu:

MODLEME SE ZA DUCHOVNÍ POVOLÁNÍ KE KNĚŽSTVÍ A ZASVĚCENÉMU ŽIVOTU.

V čem spočívá toto povolání? Je to Boží velká režie. Bůh volá, ale naši mladí neslyší! Neslyší! Za prvé Ho neznají. Za druhé málo naslouchají. Jak se mohou nadchnout pro Krista!

Tolik pro nás Kristus Pán udělal! Projevil nám svou lásku, milosrdenství, zájem. Zařídil to pro všechny doby a je s námi až do konce světa. A na věky.

Věříte tomu, přátelé?

Poslechněme Ho, nám patří Jeho slova: „Žeň je hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žní, ať pošle dělníky na svou žeň.“

Všem vám ze srdce žehnám.

Váš + bratr Jiří, biskup