Jdi na obsah Jdi na menu
 


List emeritního biskupa českobudějovického Mons. Jiřího Paďoura OFMCap. věřícím

23. 3. 2014

Otec biskup Jiří

 

Drazí bratři a sestry,

 

prvního března přijal Svatý otec mou žádost o uvolnění ze služby diecézního biskupa v Českých Budějovicích.

Chci Vám všem poslat své požehnání biskupa, který byl dvanáctý v řadě českobudějovických biskupů od vzniku diecéze.

Nastoupil jsem po bok pana biskupa Antonína Lišky 31. 3. 2001 jako koadjutor. 25. 9. 2002 jsem převzal od pana biskupa Antonína vedení diecéze. Rok nato pan biskup Antonín zemřel.

Do Českých Budějovic jsem přišel v poslušnosti vůči Svatému otci, i když už tehdy jsem byl velmi zasažen po mozkové mrtvici v roce 1999 v Praze. V Českých Budějovicích přišly další závažné zdravotní problémy, včetně rakoviny ledviny. Měl jsem ale výborné spolupracovníky. Především to byl pan generální vikář Baxant, nynější biskup v Litoměřicích, který přišel 1. 1. 2003. V březnu 2008 se stal mým pomocným biskupem otec Pavel Posád. Po odchodu Mons. Baxanta v říjnu 2008 jsem opět prožil velmi těžké období.

Pak se úřadu generálního vikáře ujal Mons. Adolf Pintíř. S vděčností jsem přijal jeho vynikající součinnost i obětavou práci všech zaměstnanců biskupství. Ale mých sil ubývalo. Byl jsem několikrát hospitalizován a desetkrát na léčebném pobytu v lázních.

Biskupova služba není jen organizace, administrativa a slavnostní bohoslužby. Jsou to i cesty po diecézi a služební výjezdy do ostatních částí republiky i do zahraničí. Na úrovni České biskupské konference jsem byl pověřen celorepublikovou péčí o mládež, o řeholníky a řeholnice a o Eucharistické kongresy. Například vloni jsem spal na 26 místech a ujel 20.000 kilometrů. Je ale nutné pracovat i odpoledne, večer, někdy i v noci. A to už jsem dlouhodobě nemohl.

Vydržet ještě čtyři roky do kanonického věku 75-ti let by znamenalo omezování důležitých oblastí v řízení diecéze. Po dlouhodobém uvážení, modlitbě a konzultacích s lékaři, panem nunciem a nejbližšími spolupracovníky jsem se rozhodl požádat Svatého otce o uvolnění. On mi s velkým uznáním a porozuměním vyhověl. Ještě jsem se s ním mohl pozdravit při návštěvě v Římě před měsícem.

Všem Vám žehnám. Církev žije z Krista, s Kristem a v Kristu. Už 2000 let – až do konce světa! Naše životy patří do tajemných dějů mystického organismu Církve. Žijme v ní a s ní. Spoluvytvářejme ji.

Žijte podle Desatera a přikázání lásky. Zachovejte si stálost modlitby, pokání a účinnou účast na nedělní mši svaté.

Já sám už dávno, teď i nadále jsem nadšený osobou našeho Pána Ježíše Krista. Vroucně ctím jeho a naši Matku Pannu Marii. Patřím k bratřím svatého Františka z Assisi. Naučil jsem se mít rád lidi, i když s některými je taková potíž, že bez Božího přispění by to šlo těžko. Křesťanská láska není naivní a akademická. Ale někdy i bolí. To vše jsem rád poznal a žil. A budu žít nadále.

Modlete se za současného administrátora diecéze Mons. Adolfa Pintíře a pomocného biskupa Pavla. Modlitbou provázejte i požehnané ustanovení dalšího biskupa.

 

Ze srdce Vám i všem Vašim drahým žehnám.

Mons. Jiří Paďour, OFMCap.

emeritní biskup českobudějovický